Řeč a neřeč
Podle nejnovějších lingvistických a psychologických výzkumů je ideálním časem pro osvojování si cizího jazyka období mezi třetím až sedmým rokem života dítěte.
Dítě je vlastně "naprogramováno" k tomu, aby se učilo řeč.
Pokud si v této době dítě vytvoří - vedle svého rodného jazyka - v mozku další řečové centrum, je to dar, který bude zužitkovávat po celý svůj další život.
"Pokud tento biologický věk překročíme," říká slavista prof. PhDr. Karel Kamiš, CSc., "začínáme se učit dalšímu jazyku už jako systémovému, tzv. neřeči, neboť řečová centra jsou obrazně řečeno obsazena."
Ve spoustě školek a prvních tříd základek už výuka angličtiny probíhá. Někde je velmi kvalitní, někde se bohužel omezují na "otevřeme si učebnici a jedeme". Efekt učení bývá v tomto případě nevalný, malé děti jsou právem otrávené, rodiče právem nespokojení. Pokud jde o výuku cizího jazyka, hraje obrovskou roli nejen včasný začátek, ale zejména kvalita výuky a přiměřenost danému věku. Jinak by se mělo pochopitelně přistupovat k tříletému mrněti, jehož celý svět se točí kolem hraček a blbnutí, a jinak bude výuku vnímat sedmiletý školáček, který už přece jenom stihl díky škole trošku přivyknout tomu, že k životu patří i povinnosti a řád…
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání cizí jazyk mezi kompetencemi sice neuvádí, ale je to bezesporu jedna ze specifických složek sociálního a kulturního rozvoje dítěte.
Na ministerstvu školství a v odborných kruzích se neustále vedou intenzivní diskuse o důležitosti zařazení výuky cizího jazyka do RVP PV, je tedy zřejmé, že jde o téma klíčové.